Dne 6. 10. 2025 jsme se skupinou 12 hochů navštívili výstavu zaměřenou na historii i současnost psychiatrie z dosti kritického pohledu. Během expozice měli chlapci možnost zhlédnout několik krátkých videoukázek představujících různé pohledy na vývoj psychiatrie, změny v přístupu k léčbě duševních onemocnění a někdy i kontroverzní metody používané v minulosti. Zaujala je především část věnovaná lobotomii, tedy chirurgickému zákroku, při němž se přerušovaly nervové spoje v mozku. Tento zákrok byl ve 30.–50. letech 20. století často prováděn u pacientů s depresemi, úzkostmi nebo tehdy nepochopenými poruchami, jako je dnes ADHD. Chlapci byli překvapeni a až zděšeni, jak drastickými a nevratnými metodami se dříve psychické problémy řešily. V závěru jsme společně vyplnili krátkou anketu, kde chlapci sdíleli své názory na téma odpovědnosti, etiky a přístupu k duševně nemocným lidem. Nejvíce ocenili interaktivní formu výstavy, neomezené množství bonbonů a čepovanou vodu. Při návratu do zařízení zůstala skupina sloučena a věnovali jsme se ověření získaných informací, skupinové diskuzi a vysvětlení některých pojmů. Chlapci aktivně reagovali, projevili zájem o téma a přemýšleli nad tím, jak se přístup k duševnímu zdraví mění v čase.
Mezinárodní výstava „Psychiatrie pomoc nebo hrozba?“
Dne 6. 10. 2025 jsme se skupinou 12 hochů navštívili výstavu zaměřenou na historii i současnost psychiatrie z dosti kritického pohledu. Během expozice měli chlapci možnost zhlédnout několik krátkých videoukázek představujících různé pohledy na vývoj psychiatrie, změny v přístupu k léčbě duševních onemocnění a někdy i kontroverzní metody používané v minulosti. Zaujala je především část věnovaná lobotomii, tedy chirurgickému zákroku, při němž se přerušovaly nervové spoje v mozku. Tento zákrok byl ve 30.–50. letech 20. století často prováděn u pacientů s depresemi, úzkostmi nebo tehdy nepochopenými poruchami, jako je dnes ADHD. Chlapci byli překvapeni a až zděšeni, jak drastickými a nevratnými metodami se dříve psychické problémy řešily. V závěru jsme společně vyplnili krátkou anketu, kde chlapci sdíleli své názory na téma odpovědnosti, etiky a přístupu k duševně nemocným lidem. Nejvíce ocenili interaktivní formu výstavy, neomezené množství bonbonů a čepovanou vodu. Při návratu do zařízení zůstala skupina sloučena a věnovali jsme se ověření získaných informací, skupinové diskuzi a vysvětlení některých pojmů. Chlapci aktivně reagovali, projevili zájem o téma a přemýšleli nad tím, jak se přístup k duševnímu zdraví mění v čase.




